Zde jsou pomůcky, které při práci se psy používám. Kliknutím na název předmětu se dostanete na odkaz, kde můžete předmět koupit, ale je to spíše k nahlédnutí přesného názvu a detailu o výrobku, nemusí to znamenat, že je v daném obchodě věc nejlevnější nebo nejdříve dostupná. Odkazy navíc průběžně nekontroluju, tedy může se stát, že bude v obchodě produkt vyprodán. Googlete a objednejte tam, kde to bude pro vás nejvýhodnější;)

Na psa potřebuješ kus nějaký šňůry, protože na něj zkrátka potřebuješ nějak dosáhnout. My lidi totiž nejsme psi, aby to bylo hop sem hop tam a zachytli jsme psa, když jde do průseru. Ale o používání šňůry se rozpovídám v kurzu, tak koukej tam.

Na fotce je moje šňůra, co mám teď na svýho psa. Občas ji potřebuju, když někdo remcá s vodítkem.:)

Při výchově psa potřebuješ ze začátku šňůřu delší a tu pak zkracuješ. Vyber si takovou šňůru, co si bude sedět do ruky a nebude tě řezat. Šňůra totiž bude po nějakou dobu tvůj nejlepší kámoš při učení sebe i psa. Ideálně ber takovou, co nemá na konci poutko. Když totiž bude courat na zemi za psem, tak aby se pes někde nezaseknul.

Ideálně vyber jednu z následujících. Placatý se třeba mě v ruce lépe drží.

Pořiď si něco, co ti dobře padne do ruky. Nejradši mám pogumovanou stopovačku. V ruce neklouže a hrozí tak minimální riziko spálení dlaně. V mokru se nenasákne a v mokru tak nenasákne vodu a neztěžkne. Ve většině případů mi stačí délka 5m, je však i ve variantě 10m, kterou bych doporučila pro pejsky, co ještě běhají daleko od pána. Delší stopovačky nedoporučuji, s těma se mi už špatně manipuluje.

Na skupinové tréningy, případně pro velké psy, kteří mají přivolání už zvládnuté, ale na které ještě potřebuju dosáhnout, když dělají chyby, používám např. tuto kratší 3m stopovačku. Taky pogumovaná. Můžeš ji mít v podstatě jako vodítko, které můžeš kdykoliv pustit na zem. Existuje miliarda barev, ale stejně to budeš mít časem zahnojený.:) Tedy při vybírání hleď především na to, ať to nemá to poutko na konci, ať se ti pejsek nikde nezasekává.

Pro malé psíky, pro které by pogumovaná stopovačka byla třeba těžší, používám tuhle tenkou ultralehkou šňůru. Taky se nabízí ve variantách 5 nebo 10 metrů. Klidně můžeš koupit 15m a tu si rozstříhat na jednu delší a jednu krátkou, nebo na jakékoliv rozměry, co zrovna potřebuješ. 

Občas doporučím tohle. Ač je tahání na vodítku první věc, kterou budeme odstraňovat, tak pro silnější psy, co páníka ještě občas zkoušej tahat, případně pro slabší páníčky/děti v rodině psa, doporučuji toto Hunter vodítko. Není rozhodně stahovací, ale jen polostahovací. Tedy psa neškrtí. Narozdíl od škrtících má totiž brzdu, díky které se pes neškrtí. Tento důmyslný systém umožňuje umístění co nejvýše (narozdíl třeba od klouzajícího obojku) a psovi se o něco hůře tahá. Doporučuji vybrat to, které nemá na konci žádné kovové části, které by mohly psa nebo tebe při manipulaci pomlátit. Ptej se mě kdyžtak na toto vodítko na tréningu, mám ho vždy s sebou. 

Bacha, nekupuj ho jinde než přes Hunter! Ač je jinde levnější a vypadá stejně, je to šmejd, kterej nefunguje.

Obojky doporučuji ideálně klasické kožené. Jsou pevné, a nepovolují. Případně z biothanu, viz Rumův obojek níže. Nedoporučuji rozhodně obojky s plastovými sponami, které jsou extrémně nespolehlivé. Zažila jsem však, že můžou zradit i spony kovové nebo také obojky s více spoji. Čím více spojů na obojku, tím větší je riziko zrady některé z částí. Proto doporučuji obojky co nejjednodušší, s klasickým zapínáním jako pásek - viz obrázek. 

Obojek by měl být vždy správně dotažen tak, aby se pes nevyvlíknul při jakékoliv manipulaci - ať už útočí nebo zdrhá. Měl by sedět co nejvýše u hlavy (protože potřebujeme ovládat především hlavičku) a mezi krkem psa a obojkem by se měly vejít maximálně dva prsty, neboli obojek dotažen tak, aby se s ním dalo otáčet. Když je obojek umístěn příliš nízko, pes se má možnost lépe zapírat a ty se s ním při manipulaci nadřeš. 

Co se týče šířky, obecně preferuji široké obojky. Na krku psa tak při korekcích nefungují jako struna, tedy jsou obecně bezpečnější.

Mimochodem, na obojku bych se pak vyvarovala přílišných cingrlátek, která hlučej psíkům do uší.

Rumovi jsem nechala vyrobit obojek na míru od DOLCE HAFANA. Je to z materiálu, který může do vody a nehrozí tedy, že by nějak plesnivěl. Tyto obojky vyrábí holčena v Čechách a nabízí spoustu typů. Doporučuji vybrat spíš jen ten klasický s jedním zapínáním a minimem spojů. Zase platí, že čím více spojů, tím menší je spolehlivost, což platí zvlášť v případě silnějších psů, u kterých si chybu opravdu nemůžeme dovolit. 

Osvědčily se mi obojky Foresto. Fakt ani jedno klíště za celou sezónu. A co se zakousne, tak chcípne. Jsou k dostání pro psy buď pod nebo nad 8kg. V přírodních variantách zatím ještě hledám a nenacházím. Pokud víš o stejně účinné přírodní variantě, sem s ní. 

Pro ty, co se rozhodují BARFovat a mají třeba obavy, aby dali svýmu psovi všechno, co potřebuje, doporučuju tuhle knížku od Kateřiny Novosádové, chovatelky ridgebacků. Na jinou lepší jsem zatím nenarazila, dobře se čte a ty zjistíš, že krmit psa BARFem není zas tak složitý. Spíš tě to začne bavit, až uvidíš, jak se uličník láduje reálným jídlem, spokojeně chroupe kosti a prospívá ti před očima.;)

Pro ty, co odmítají BARFování, tedy krmení psa čerstvou, syrovou stravou kvůli složitosti krmení na cestách/při hlídání psa - často zmiňuji sušený BARF od Bohemia Pet Food, který se jen zalije teplou vodou, jak čínská polívka. Je více druhů, já třeba preferuji ten bez kuřete. 

Pak ještě nově tento sušený BARF v podobě krekrů, který ani zalívat nemusíš. Taky je ve více variantách a je super. Mám ho třeba při cestách v autě, když jako jóó není co žrát.

Víš, kam ti obvykle doporučuju strčit si ty pamlsky, žejo..?:) V některých případech však pamlsky používám a když si pro ně sahám, potřebuju, aby to nešustilo. Nechci, aby se pes učil, že kde to šustí, tam se jde servírovat - pro něj, samo. Tenhle gumovej pamlskovník se dá vymýt, dobře se do něj leze a je malej natolik, že ho můžu mít zastrčenej někde v kapse. 

V zimě se mi osvědčily jen jediné rukavice, které člověk nemusí sundávat kvůli citu v rukou (pamlsky, chytání psů, co se chystaj jíst jiný psy, ...) a ve kterých hrozí nejmenší riziko umrznutí. Zahřejí i se sundaným palčákovým návlekem (dají se odhalit i palečky:) a v mezidobí nasazený návlek poměrně rychle zahřeje. Tyhle rukavice mi v zimě zachraňují život. Bez prdele. Tu si zahřívám tímto termoprádlem. :D

Škrtící, řetízkové nebo ostnaté obojky, postroje a flexi/samonavíjecí vodítka - všechno velký špatný. Dále pak nedoporučuji přepínací vodítka s kovovými kroužky a jak už bylo řečeno - obojky s plastovými sponami. 

Pokud by tě zajímalo proč ne anebo co a jak ano, ptej se.;)

Další doporučení budu kdyžtak dle potřeby průběžně přidávat.